|
|
Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem
Kučerová, Zuzana ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce "Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem" se zaměřuje na východiska a myšlenkové proudy této ideologie, jež ve svém důsledku vedly k sociálnímu vyloučení lidí s určitým handicapem, a k jejich následné systematické likvidaci. Přestože lze práci časově ohraničit roky 1933 - 1945, sleduje také vývojovou linii vybraných vědeckých disciplín, které se do formování nacistické ideologie významně promítly. Primárně se tak jedná o vědu historickou, lékařské obory, genetiku, rasovou hygienu, vznik vědy eugenické a další příbuzné disciplíny. Práce dále zohledňuje dobovou hospodářskou situaci s jejími mnohými sociálními problémy, které vyvstaly v důsledku uspořádání světa po první světové válce a proměn tehdejšího sociálního světa. Práce dále zachycuje proces změn v postavení duševně nemocných lidí v běhu dějin. V neposlední řadě popisuje praktické důsledky těchto změn, jimiž byly "nucené sterilizace" a "eutanazie" dětí i dospělých. Nacistická ideologie je v tomto ohledu nahlížena v rovině legislativní, teoretické s širším historickým kontextem a v rovině praktické v podobě důsledků dvou předchozích. Klíčová slova: nacistická ideologie, duševně nemocní lidé, nucené sterilizace, nacistické "eutanazie", program T4, rasová hygiena, eugenika, pojetí národa, druhá světová válka,...
|
|
|
Addressing the complex issue of euthanasia in Uwe Timm's novel Ikarien. The birth of racial hygiene out of the spirit of utopian ideals
Bičík, Miroslav ; Broukalová, Jindra (vedoucí práce) ; Kafka, Clemens (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou eutanazie v románu "Ikarien" německého spisovatele Uwe Timma se zvláštním zřetelem na vývoj hlavní postavy Alfreda Ploetze, zakladatele takzvané rasové hygieny (německé obdoby eugeniky), který podporoval zavedení eutanazie pro těžce postižené osoby, jež byla poté aplikována na širším okruhu lidí v masovém měřítku v letech 1939-1945 v nacistickém Německu. Jedním z cílů této práce je analýza souvislostí mezi utopickými představami o vytvoření nového člověka, eugenikou a nacisty praktikovanou eutanazií, které se odrážejí i v životě Alfreda Ploetze. Důraz je kladen také na rozbor literárních prostředků použitých pro zachycení daného tématu a na posouzení poměru mezi faktickou a fiktivní částí tohoto historického románu. KLÍČOVÁ SLOVA Uwe Timm, eutanazie, rasová hygiena, eugenika, utopie, věda, Alfred Ploetz
|
|
|
Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem
Kučerová, Zuzana ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce "Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem" se zaměřuje na východiska a myšlenkové proudy této ideologie, jež ve svém důsledku vedly k sociálnímu vyloučení lidí s určitým handicapem, a k jejich následné systematické likvidaci. Přestože lze práci časově ohraničit roky 1933 - 1945, sleduje také vývojovou linii vybraných vědeckých disciplín, které se do formování nacistické ideologie významně promítly. Primárně se tak jedná o vědu historickou, lékařské obory, genetiku, rasovou hygienu, vznik vědy eugenické a další příbuzné disciplíny. Práce dále zohledňuje dobovou hospodářskou situaci s jejími mnohými sociálními problémy, které vyvstaly v důsledku uspořádání světa po první světové válce a proměn tehdejšího sociálního světa. Práce dále zachycuje proces změn v postavení duševně nemocných lidí v běhu dějin. V neposlední řadě popisuje praktické důsledky těchto změn, jimiž byly "nucené sterilizace" a "eutanazie" dětí i dospělých. Nacistická ideologie je v tomto ohledu nahlížena v rovině legislativní, teoretické s širším historickým kontextem a v rovině praktické v podobě důsledků dvou předchozích. Klíčová slova: nacistická ideologie, duševně nemocní lidé, nucené sterilizace, nacistické "eutanazie", program T4, rasová hygiena, eugenika, pojetí národa, druhá světová válka,...
|
|
|
Rasová hygiena v nacistickém Německu
Setničková, Klára ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Rasová hygiena v nacistickém Německu Bc. Klára Setničková Diplomová práce s názvem Rasová hygiena v nacistickém Německu popisuje stručně vývoj světové eugeniky, na prvním místě se však zaměřuje na vznik a vývoj rasové hygieny v Německu a na její postupné uplatňování v praxi. Čtenář zde najde informace týkající se "negativní" eugeniky, do které spadají Norimberské zákony, sterilizace a samotná likvidace lidí mentálně zaostalých či lidí se "špatných" rasovým původem apod. Také se zde dozví o "pozitivní" eugenice, zahrnující zakládání domů Lebensborn, poněmčování dětí apod. Poté práce volně přechází ke konferenci ve Wansee, ke vzniku myšlenky konečného řešení židovské otázky, k popisu vybraných koncentračních táborů a ghett. Za logické vyústění této práce považuji zařazení poslední kapitoly týkající se Norimberského procesu s německými lékaři, kteří byli obviněni z páchání brutálních experimentů na lidech. Nechybí ani samotný popis vybraných pokusů, či zmínka o antropologickém výzkumu zabývajícím se sbírkami židovských skeletů, které se odlišovaly od normy. I kvůli této sbírce zemřelo mnoho nevinných zdravých lidí. Tato práce se snaží podat laikovi ucelený pohled na problematiku nacistické rasové hygieny od jejích kořenů, kdy nikdo nečekal, že se zvrtne do tak hrůzných rozměrů.
|
|
|
Srovnání právních aspektů eugenických programů USA a nacistického Německa
Gregor, Adam ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Tato práce, kterou jsem nazval ,,Srovnání právních aspektů eugenických programů USA a nacistického Německa", zpracovává zajímavou epizodu právních dějin, která popisuje a srovnává státní eugenickou politiku Spojených států v 1. polovině 20. století a obdobně motivovanou populační politiku nacistického Německa. Za hlavní zdroje takových pravidel považujeme myšlenky o boji proti genetické degeneraci populačního genofondu, ke které dochází prostřednictvím reprodukce fyzicky či mentálně ,,defektních", kteří své indispozice přenesou na další generace, a s ohledem na platnost zákonů dědičnosti tak oslabí budoucí pokolení. V práci odlišuji původní Galtonovu a Ploetzovu eugeniku (rsovou hygienu) a tzv. rasistickou eugeniku, jejíž motivem je ochrana či purifikace vybrané skupiny ve společnosti. Diplomová práce se dělí na pět kapitol, řadu podkapitol a dalších nižších úrovní. Za stěžejní je přitom nutno považovat druhou, třetí a čtvrtou kapitolu, přičemž první a pátá jsou v práci zahrnuty z důvodu potřeby dokreslit historii eugenické teorie a praxe napříč dějinami až po současnost. První kapitola obsahuje stručné seznámení s výskytem eugenických pravidel ve společnostech od předstátních útvarů do konce 19. století, kdy se objevily první návrhy eugenických zákonů ve Spojených státech. Druhá kapitola pojednává...
|
|
|
Eutanazie v Evropě od 2. světové války k dnešku
PTÁČKOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce je popsat historický vývoj společnosti k eutanazii, včetně komparace eutanazie v období 2. světové války a současnosti. Úvodní části je práce zaměřena na vysvětlení pojmů spojených s eutanazií, i asistovanou sebevraždou. Dále práce popisuje vliv rasistických teorií, které v konečném důsledku vedly v době vlády nacionálního socialismu k usmrcování lidí. Práce se zabývá rovněž pojmy jako rasová hygiena, paliativní péče i vznikem eugeniky, jako prostředku k zajištění vhodného a zdravého genotypu. Důležitý je vliv psychiatrie, jako vědecké disciplíny, která stála za pokusy na lidech i u počátků vývoje samotné eutanazie. Nosnou částí práce je popis vzniku a realizace případů eutanazie v nacistickém Německu, včetně jejího ideologického kontextu. Následuje popis celospolečenského vývoje diskuse k otázce eutanazie v poválečných letech až k prvním případům asistovaných sebevražd ve Spojených státech v osmdesátých letech minulého století. Práce se snaží podrobně popsat vývoj v otázce legalizace eutanazie včetně nejaktuálnějších informací, jako je například samostatná kapitola o švýcarské klinice pro asistované sebevraždy Dignitas. Práce se snaží odpovědět na otázku, zda při komparaci celospolečenských postojů k eutanazii v době nacismu a současnosti nehrozí vývoj takzvané teorie kluzkého svahu. Ten může být zapříčiněn především poklesem morálních hodnot společnosti, v jejichž důsledku mohou lidé na eutanazii opět nahlížet jako na čistě účelové jednání. V závěru je provedeno shrnutí výsledku komparace včetně dalšího možného scénáře vývoje v oblasti eutanazie.
|
host ::
RSS.